Mobilní telefony jsou něco, po čem opravdu touží každý člověk. A to hlavně malé děti. Protože si vzpomínám, jak taky můj malý syn si přál mobilní telefon. Bylo mu asi pět šest let, když viděl, jak si hraji na mobilním telefonu svojí oblíbenou hru. Já taky patřím k těm lidem, kteří si na mobilním telefonu taky zahrají totiž nějakou hru. Protože mám ráda relax a odpočinek a řeknu vám, že právě mobilní hry mě opravdu uklidní. Tak jsem si řekla, že tohle zkusím taky naučit svého syna. Mnoho lidí si myslí, že jsem kvůli tomu blázen. Že už učím svého syna hrát na mobilním telefonu hry a učím ho prý závislosti.

Jenomže tohle je velký omyl. Jak můžu někoho učit závislosti, když chci někomu ukázat nějakou hru? Co je na tom špatného? Myslím si, že mnoho rodičů by taky mělo brát v potaz, že děti chtějí dělat to co děláme mi rodiče. Tak proč by taky naše děti nemohly hrát na mobilním telefonu hry? Mně se zase nelíbí názory, že když někdo říká, že děti na to mají ještě čas, že dítě nepotřebuje mobilní telefon. A tohle je pro mě úplná blbost. Proč by dítě nepotřebovalo mobilní telefon, když ho mají taky rodiče? Nezdá se vám to nějak takové sprosté a nepoctivé? Mě ano. Samozřejmě, že výjimky taky jsou.

Když třeba dítě chce cigarety anebo alkohol. Tohle je úplně něco jiného, protože to je uzákoněné od osmnácti let. Jenomže nikde není psáno, že mobilní telefon má být třeba až od patnácti let. Není to uzákoněno, takže to znamená, že dítě může mít mobilní telefon klidně i ve čtyřech letech. Mě tohle vůbec nevadí, proto jsem si řekla, že bych to taky svému synovi tohle pořídila, aby si taky mohl hrát. Já jsem si řekla, že kdyby opravdu všechny děti si taky vyzkoušely, jaké to je mít mobilní telefon, tak by to bylo fajn. Protože potom by to všechno bylo lepší. Stejně se děti musejí pořádně vzdělávat, tak proč by to nemohly dělat s mobilem?